A je to za mnou.
Konečně je za mnou ten bláznivý semestr, ve kterém jsem si myslela, že 60 kreditů je hračka. No, není, ale snad mě to nestálo moc příčetnosti.
Po obědě jsem měla asi půl hodiny volného času do schůzky a nějak jsem nevěděla, co se sebou. Nakonec jsem prostě usedla na lavičku na sluníčko a vyhřívala se. Byl to takový zvláštní pocit, bylo mi chladno a přitom mi bylo teplo. Přemýšlela jsem přitom nad otázkou života, vesmíru a vůbec a taky nad včerejším článkem. Přijde mi, že jsem to možná trochu odbyla, kvůli zmagoření, tak se k tomu asi ještě v trochu jiné podobě vrátím. (Chtěla jsem dnes, ale můj drahý desktop stávkoval.)
Dnes půjdu spát unavená a asi i šťastná a spokojená. Týden a půl volna a začne nám další koloběh. Plánuju si ho užít! (A to jak ten další koloběh, tak to volno.) Na zítřek mě konečně čeká zasloužené pivo, tak uvidím, jestli se mi povede sepsat něco přes den.
Dobrou noc!
