Možná začínám být trochu paranoidní. A nejspíš za to můžou Stranger Things. Líbí se mi, že minimálně v první řadě ty postavy nebyly hloupé (snad až na postavu Joyce, ta mě místy opravdu štvala). Děj v období studené války, kdy každý divný je ruský špion, je zajímavý (ale více se to bude projevovat asi až v druhé řadě). Dobové soundtrack a vybavení domácností jsou moc fajn. A šerif je sympaťák. Druhou řadu zatím nemůžu soudit, teprve jsme se na ni začali dívat.
Ale k té mojí paranoie. Jak jsem dnes opět trávila den sezením u počítače, tak mi začalo něco svítit z boku do očí. Nějaká okna na domě v dáli odrážela světlo a vypadalo to jako dva velké reflektory svítící přímo na mě. Trvalo to jen chvíli, ale stejně se moje fantazie v tu chvíli rozběhla na plné obrátky a vymýšlela různé konspirační teorie. A ve výsledku to bylo vlastně příjemné odreagování.
Čeká mě poměrně rušný týden, tak si nejsem jistá, jestli zvládnu každý den něco sepsat (pokud nebudu psát v práci, což bych neměla). Ale snažit se budu.
